Vlněna hyzdila Brno. Výsledek opravy zajímavého areálu stojí za vidění

Vlněna hyzdila Brno. Výsledek opravy zajímavého areálu stojí za vidění
10. 11. 2022

Jak do chátrajícího kusu stavební historie dostat nový život a zajistit mu budoucnost? To lze ilustrovat na příběhu areálu někdejšího slavného podniku Vlněna, ve kterém jsou kritické okamžiky, ale vše skončí happy endem.
Vlněna byl jeden z nejstarších a i nejrozsáhlejších továrních komplexů na zpracování vlny v Brně.
Počátky komplexu sahají do 18. století. Postupně jej vlastnil továrník Josef Biegmann, rodina Bochnerů i Stiassnych a na začátku II. světové války už rozsáhlé objekty získal Němec Julius Kunert. Po osvobození byl podnik znárodněn a stal se součástí národního podniku Vlněna. Objekt byl k textilní výrobě využíván až do roku 2008, kdy byla odstavena poslední linka menší soukromé firmy Vlnako. Ta ještě pokračovala v tradiční vlnařské výrobě.
V té době už byl celý areál ve velmi neutěšeném stavu. K lepšímu se situace začala obracet až v roce 2016, kdy jej získala firma CTP. Ta část objektů v areálu zbourala a nahradila novými. Klíčová a architektonicky cenná místa se jí však podařilo zachránit a zrekonstruovat. Pozornosti se tak právem dočkala také u porotců soutěže Grand Prix architektů – Národní ceny za architekturu.
Areál se nachází na dohled centra Brna v zastavěném území městského bloku o ploše asi 40 tisíc metrů čtverečních mezi ulicemi Dornych, Přízová a Mlýnská a říčkou Ponávka.
Nový komplex tak vznikl na místě původního brownfieldu, který představoval právě bývalou textilní továrnu Vlněna. V těsném sousedství novostaveb zůstal zachován původní Palác Bochnerů z roku 1867, který je jedním z nejstarších neorenesančních paláců v Brně.

„I přes vypsaný demoliční výměr na celé území továrny se investor rozhodl palác zrekonstruovat. Při opravě se podařilo objevit zachovalé původní štukové stropy, celé schodiště a cenné nosné konstrukce v přízemí. Zachován by měl být i původní objekt Výtopny s komínem,“ uvedl za architektonickou kancelář Studio acht hlavní architekt Václav Hlaváček.

Vysvětlil, že při tvorbě budoucí podoby takto rozsáhlého území bylo potřeba pracovat s měřítkem čtvrtí, kterých se bezprostředně dotýká.
Uvnitř administrativního areálu vznikl otevřený vnitroblok s řadou obchodů i služeb a volně přístupnou městskou zelení, ústící do zahrady za Bochnerovým palácem.
Vstup do vnitrobloku začíná vizuálně dominantní budovou H. „Vypadá jako ostroh? Nebo jako oblázek? Z každého místa působí na pozorovatele jinak,“ přiblížil Hlaváček.

Zdroj: https://brnensky.denik.cz/architektura/vlnena-hyzdila-brno-vysledek-opravy-zajimaveho-arealu-stoji-za-videni-21221106.html?cx_testId=85&cx_testVariant=cx_8&cx_artPos=0#cxrecs_s